Tomáš Kučerovský vydává knihu o architektuře, která nikdy nevznikla
Nová kniha
Tomáše Kučerovského zavádí čtenáře do světa staveb, které nikdy nevznikly.
Publikace Města a sny: Příběhy nepostavených staveb představuje fascinující
architektonické vize, utopické projekty i pozapomenuté návrhy, které mohly
změnit podobu měst, ale nakonec zůstaly jen na papíře.
Bohatě ilustrovaná knížka představuje architekturu, která
nikdy nebyla realizovaná. Čtenářstvo zavede od zářivých krystalických staveb na
horských vrcholcích přes monumentální věže sahající k nebi až po města, která
plavou, létají nebo se pohybují krajinou. Vedle fantastických představ nabízí i
příběhy projektů, kterým k realizaci scházel jen krok, a připomíná vize budoucnosti,
které se nakonec nenaplnily.
Publikace vychází v nakladatelství Albatros a propojuje
architekturu, historii, fantazii i úvahy o tom, jak by mohla vypadat města a
stavby alternativních světů. Autorem textů i ilustrací i komiksových pasáží je
Tomáš Kučerovský, architekt, ilustrátor a pedagog FA VUT.
Rozhovor s Tomášem Kučerovským
Kniha představuje nepostavené stavby a architektonické
vize. Co vás na „architektuře, která neexistuje“, fascinuje natolik, že jste jí
věnoval celou publikaci?
Kniha navazuje na moje starší komiksy pro časopis ERA21,
které se týkaly nepostavených staveb na našem území. Když mě oslovila grafička
Veronika Kopečková, že by se mnou ráda dělala autorskou knížku, z debat
s ní nakonec vyplynulo, že bychom mohli navázat na tuto sérii a zpracovat
podobným způsobem světové stavby.
Nepostavené stavby a architektonické vize mě baví dlouhodobě. Zajímám se o ně ale spíš jako fanoušek, nepracuju jako architekt, živím se jako ilustrátor. Mám hodně rád architektonickou kresbu a na nerealizovaných vizích mě baví právě to, že jde často o věci, které jsou mnohem opravdovější než stavby, které jsou postavené.
Jednak proto, že realizované stavby na sobě mají
historické nánosy přestaveb a úprav a zároveň už při samotné realizaci dojde ke
spoustě kompromisů, ať už technických, nebo společenských a politických. Nepostavené projekty jsou
svým způsobem čistší myšlenky týkající se doby, ve které vznikly. Zároveň mě na
nich baví i jejich fantastický prvek – často jsou to naprosto nereálné,
utopické vize.
Narazil jste při práci na některý nerealizovaný projekt,
který vás osobně překvapil nebo inspiroval nejvíc?
Na spoustu. Existují projekty, které jsou všeobecně známé
jako Tatlinova věž třetí internacionály, Boulléeho Kenotaf pro Isaaca Newtona
nebo Kráčející město od Archigramu. Během rešerší jsem ale narazil na projekty,
které v našem prostoru až tak známé nejsou. Třeba holandský architekt Hendrik
Wijdeveld na sklonku druhé světové války nakreslil návrh obrovského zářezu do
země, pomocí kterého se měly zkoumat geologické vrstvy, jako utopickou vizi
mezinárodní spolupráce vědců celého světa.
Čím víc jsem se do toho tématu nořil, objevoval jsem další a další věci a v určité fázi jsem si musel říct dost a udělat editorský výběr. Publikace tudíž zdaleka není vyčerpávajícím katalogem. Stejně tak jsem si musel dát stopku na nejnovější věci – skončil jsem kolem roku 2000, protože dál už jsou podobné projekty strašně těžko vysledovatelné, paradoxně kvůli rozvoji internetu.
Dřív se do mediálního prostoru dostaly jen ty nejvýznamnější věci a
nějakým způsobem byly schopné ovlivňovat architektonické uvažování své doby. S
rozvojem internetu a demokratizací mediálního prostoru ale podobné projekty trochu
ztrácejí na významu – na pár kliknutí máte na dosah každoroční produkci stovek
architektonických škol po celém světě, výsledky soutěží, stovky vizí a projektů
a orientovat se v té záplavě dost dobře nejde.
Co byste si přál, aby si z knihy odnesli lidé, kteří se s
architekturou setkávají úplně poprvé – třeba prváci na FA, když máme ten začátek
akademického roku?
Knížka by měla být zaměřená na trochu mladší čtenáře, ale
psal jsem ji hlavně tak, aby bavila mě. Přál bych si, aby si odnesli
pocit „wow, architektura je strašně super věc“. A to i přesto, že ty stavby
nejsou postavené a často jsou to projekty na hranici úplné fantasmagorie. Šlo mi
o pocit úžasu, který jsem zažíval třeba jako malý, když jsem se s něčím
podobným setkal. Nevím, jestli se mi to podařilo, ale bylo to pro mě důležité
kritérium, kterému jsem podřídil i výběr jednotlivých projektů.
Více informací o knize najdete na webu Albatros Media.
| Vložil(a): | Rychnovská Anna Mgr. |
|---|---|
| Vloženo dne | |
| Poslední aktualizace |