Architekt Filip Kinnert obdržel ocenění Jacquese Derridy za zkoumání „života“ v architektuře
Architekt Filip Kinnert získal v Ceně Jacquese Derridy 2. místo za svou disertační práci Celistvost jako výchozí předpoklad pro chápání významu zprostředkovaného architektonickým jazykem. Svou cenu si převzal 22. června v Buquoyském paláci v Praze.
Symboliku je dnes možné najít skoro ve všem, architektury nevyjímaje, a často na ni lidé odkazují. Je ale možné vnímat význam architektonických děl i z jiného úhlu pohledu? Přesně touto otázkou se zabýval architekt Filip Kinnert ve své práci, kde zkoumal, zda je na význam architektury možné pohlížet i bez symbolického odkazování. Respektive jakými způsoby lze o architektuře přemýšlet a mluvit, a zároveň jak uvažování o architektuře ovlivňuje to, jak lidé staví a jak si vytváří vztah k danému prostředí.
Kořeny ve výběru tématu sahají až do roku 2015, kde se na
Erasmu na lublaňské fakultě architektury seznámil s teorií Christophera
Alexandera. Poté o tři roky později začal studovat architektonický jazyk u
historika a teoretika Martina Horáčka. Pod jeho vedením spolu s teorií Christophera Alexandera začal zkoumat architekturu
v jiné rovině. V Alexanderove pojetí není architektonická tvorba
vnímaná jako skládání částí do funkčních celků, ale naopak. Jakási kvalita “celistvosti“ je vždy již
přítomná a záměrem architekta/designéra je tuto celistvost prohlubovat a
podporovat v rámci naplňování potřeb. A architekta
Kinnnerta zajímalo, jak v rámci tohoto přístupu vzniká takové místo.
Na příkladech kostelní věže, sloupu nebo božích muk v krajině popisuje, jaká je povaha významů, které s ostatními v přeneseném slova smyslu „komunikují‘‘, respektive pomáhají lidem se orientovat a identifikovat – tedy bydlet, a to bez odkazu na sémantiku.
„Potenciální přínos odevzdané práce spočívá v hlubším porozumění našeho vztahu s prostředím, kterému se každým designérským rozhodnutím, každým tvůrčím zásahem můžeme vnitřně přibližovat nebo se od něj distancovat. V závěru práce si troufám i tvrdit, že náš niterný vztah s životním prostředím je duchovním obsahem – smyslem – našich snah o trvale udržitelný rozvoj a je důležité mít na paměti, že naše inženýrsko-technické snahy o nápravu škod jsou pouhými prostředky,“ doplňuje Kinnert.
Cenu Jacquese Derridy v oblasti humanitních a společenských věd společně pořádají Francouzské velvyslanectví a pan Michal Martinko. Jejich smyslem je ocenit nejlepší výzkumné práce českých doktorandů a čerstvých nositelů doktorátu v oblasti společenských a humanitních věd.
| Vložil | Šedová Táňa Mgr., Ph.D. |
|---|---|
| Vloženo dne |