Szymon Rozwałka představil svou tvorbu v Plzni. V architektuře hledá krásu v nejistotě a nedokonalosti
Polsko-český architekt, zakladatel kanceláře RO_aR architects a pedagog Fakulty architektury VUT Szymon Rozwałka vystoupil 10. června 2026 v Semlerově rezidenci v Plzni. V rámci cyklu Architektura za čtyřmi hranicemi představil svou tvorbu i způsob uvažování o architektuře, která se nevzdává rozporů, improvizace, nejednoznačnosti ani nedokonalosti.
Druhé pokračování cyklu Architektura za čtyřmi hranicemi,
který připravuje spolek Pěstuj prostor ve spolupráci se Západočeskou galerií v
Plzni, nabídlo setkání se Szymonem Rozwałkou – architektem pohybujícím se mezi
českým a polským prostředím, různými jazyky i architektonickými tradicemi.
Právě téma „mezi“ se stalo jedním z východisek jeho přednášky.
Rozwałka mluvil o architektuře na pomezí nikoli jako o
hranici mezi dvěma světy, ale jako o samostatném prostoru nejednoznačnosti,
napětí a možností.
Polemika s představou dokonale kontrolovaného řádu
Ve své přednášce polemizoval s představou architektury jako dokonale kontrolovaného řádu. Zajímal ho vztah společnosti i architektury k tomu, co se nevejde do představy čistoty, správnosti a jednoznačnosti.Připomněl také pojem normalizace, který podle něj v českém prostředí znamenal potlačení všeho, co se vymyká normě – iracionality, pochybnosti, tekutosti nebo postmoderního myšlení.
Významným motivem večera byla metafora zahradníka, kterou
Rozwałka převzal od sociologa Zygmunta Baumana. Zahradník si vytváří představu
ideální zahrady a vše, co se do ní nehodí, označuje za plevel.
Rozwałka tuto metaforu vztáhl k architektuře, památkové péči
i veřejné debatě o městě: rozpor, špína, kýč nebo nečekané vrstvy bývají často
vnímány jako něco, co je třeba odstranit. Podle Rozwałky však posedlost
čistotou může vést ke ztrátě citlivosti vůči skutečnému životu.
Projekty RO_aR architects jako setkání protikladů
Teoretické úvahy propojil s projekty své kanceláře RO_aR
architects. Představil například dům Silo v Olomouci, kde architekti pracovali
s původní technickou stavbou a jejím narušením posunutým hranolem. U vily v
Hlubočepích se tématem stalo setkání městského a přírodního světa i práce s
neplánovanou změnou projektu.
V brněnském projektu Yoga Garden zase ateliér vložil do
bývalé továrny v městském vnitrobloku zahradu a otevřel části interiéru nebi,
čímž rozostřil hranici mezi vnitřkem a vnějškem.
Příroda mezi kontrolou a nejistotou
Rozwałka se věnoval také vztahu architektury a přírody. V
českém prostředí ji vnímá jako silně kontrolovanou a tuto zkušenost porovnával
s polskou krajinou, například s Bělověžským národním parkem nebo pobřežím
Baltského moře.
Téma rozvíjel i prostřednictvím studentského projektu zaměřeného na ostrovy u Štětínského zálivu, kde studující uvažovali o proměně krajiny při zvýšení hladiny moře bez snahy vše technicky ovládnout.
Otázka kontrolované a nekontrolované přírody se objevuje
také v aktuálním projektu přestavby a rozšíření Divadla Jiřího Myrona v
Ostravě. Rozwałkův ateliér zde pracuje s motivem zeleného kopce inspirovaného
ostravskou haldou Ema, který má vstupovat do historické struktury divadelního
komplexu jako nová přírodní vrstva.
Architektura jako otevřený proces
Další část přednášky ukázala architekturu jako proces, který
nemusí být nikdy definitivně uzavřený. Dům v Zalesiu v Polsku reaguje na
borovicový les a vyhýbá se kořenům stromů, zatímco dům v Otaslavicích je
navržen jako soubor menších hmot v zahrádkářské kolonii.
Podstatný je zde nejen samotný dům, ale i prostor mezi jednotlivými částmi, který se může postupně proměňovat a zarůstat životem.
Závěr večera patřil soutěžnímu návrhu na památník Jana Palacha.
Rozwałka zde odmítl jednoznačnou symboliku násilí a hledal citlivý způsob práce
s bolestnou a nejednoznačnou pamětí. Důležitá pro něj nebyla estetizace místa,
ale etika vztahu k němu – respekt k času, stárnutí, chátrání i postupnému
mizení.
Přednáška tak představila architekturu, která neusiluje o
uhlazený a bezpečně čitelný obraz světa. Rozwałka ukázal, že její hodnota může
spočívat právě v ochotě ponechat prostor rozporům, nejistotě, nečekaným vrstvám
i nedokonalosti.
Text vychází z článku publikovaného na webu pestujprostor.plzne.cz. Jeho autorkou je Radka Šámalová.
| Vložil(a): | Rychnovská Anna Mgr. |
|---|---|
| Vloženo dne | |
| Poslední aktualizace |