Po vzoru předchozích zájezdů do Lipska, Bad Hombroichu a Štýrského Hradce za skulpturálně výraznými stavbami, za jejichž návrhy často stojí umělci než architekti, naše letošní cesta “Když sochaři staví domy IV“ zamířila do hlavního města spolkové země Horní Rakousy, kde jsme měli naplánovanou návštěvu několika muzeí, aby se daly porovnat různé způsoby vystavování, kdy často budovu samotnou lze považovat za výtvarné dílo konkurující expozici. Magisterský modul “Umění v umění“ zavedl docent Zdeněk Makovský pro studenty, aby mohli na vlastní kůži zažít výrazné architektonické počiny, které poznali při jeho přednášek. Okamžik, kdy přímo stojíte před realizací, pak vyvolá vzpomínky a přehluší všechna slova i obrázky. Následně bylo společným záměrem se sochařem Janem Šebánkem také přizvat studenty FaVU, aby se zintenzivnila spolupráce mezi oběma obory, což se také po několik roků dařilo.
První naší zastávkou při cestě do Lince bylo muzeum chleba v obci Asten. Paneum inicioval majitel místní pekárny Peter Augendopler, jehož jsme shodou okolností zastihli v muzeu, kdy sbírkami prováděl své přátele. Pečení chleba se v rodině Augendoplerů traduje a stalo se sběratelskou vášní vyžadující cestování po celé planetě a pořizování kuriózních historických předmětů. Autorem organického návrhu připomínajícího stříbrný oblak (či hnětené těsto) je Wolf D. Prix z vídeňského ateliéru Coop Himmelb(l)au, který ve spolupráci s univerzitou ve Štýrském Hradci vyvinuli a pomocí CNC strojů vyřezali samonosnou obvodovou konstrukci z lepeného dřeva obaleného nerezovými šindely.
Při příjezdu do centra nelze minout ocelové město slévárenské firmy voestapline, která pro své zaměstnance mezi továrními halami a nákladovým nádražím postavila “duchovní oázu“ se zakopanou kaplí (2011) od x-architekten, kde nám správce ukázal objekt z perspektivy každodenního uživatele.
Po ubytování na kopci Bauernberg nedaleko botanické zahrady následovala exkurze historického centra, které se nijak nebojí novodobých intervencí, což bylo hned vidět na dostavbě Zámeckého muzea (2009) od HoG, kteří vyhořelé křídlo nahradili novodobou prosklenou mostní konstrukcí. Odvážný návrh, který by měl potíž obstát jako studentský projekt na některých školách architektury.
Multimediální fasády Ars Electronica (2009) od Treusch architecture a Lentos museum (2003) od Weber+Hofer situované na opačných březích Dunaje mezi sebou po soumraku sváděly boj o pozornost diváků. Mezi studenty nakonec zvítězila novější stavba Ars Electronica nabízející pestrý digitální program zasazený prostorově velkorysého rámce. Při nočním hledání hotelu Domplatz (2009) od Hohensin nás daleko více zaujala rekonstrukce přilehlého novogotického chrámu (Vincenz Statz 1859), který prošel rekonstrukcí vnitřního vybavení (2017) v podaní berínského studia Kuehn Malvezzi. Večerní procházku jsme zakončili u vánočního baru provozovaného studenty školy architektury místní Kunstuniverzität poblíž Hauptplatz.
Druhý den jsme před odjezdem stihli nedaleko hlavního nádraží navštívit ještě dostavbu zemské knihovny (2009) od Bez-Kock, která zvoleným materiálem i formou téměř splynula s původním objektem ze 30. let. Poslední navštívenou stavbou v Linci bylo hudební divadlo (2013) od Terry Pawson zaujímající v komplikované situaci u hlavního vlakového nádraží celý městský blok.
Následný přejezd do Českých Budějovic obohatily výhledy na zasněženou šumavskou krajinu. Před hlavním hřebem zájezdu, kterým byla přednáška a vernisáž berlínských AFF, jsme stihli navštívit tři iniciační body: studentský klub Kampa (2016) od manželů Dvořákových, komunitní centrum Máj (2014) od slovenských SLLA a tiskárnu s galerií Karmášek (2015) od Ivana Kroupy.
Letošní cesta po muzejních stavbách byla završena účastí na vernisáží berlínskému ateliéru AFF v budějovické galerii DUČB. Expozice “Ambiguous Form Finder“ (mnohoznačné hledání tvaru) spíše než tvorbu bratrů Martina a Svena Fröhlichových představuje až filozofický způsob uvažování kance
| 
Paneum
Seelsorgezentrum
Schlossmuseum
Dom Linz
|