„Nacházíme se pod Mrakem, který je ve Starém Zákoně symbolem Božího Ducha,“ uvedl svou řeč Pavel Konzbul a pokračoval: „Tento Duch vede i architekty a umělce v jejich tvorbě a požehnání knihy je tedy prosbou o dobro pro všechny její čtenáře.“ Poté se odvolal na slova švýcarského architekta, který má na svém kontě řadu kostelů a největším uznáním pro něj je, když se věřícím v jeho stavbách dobře modlí. „Přeji tedy Marku Štěpánovi, aby se mu v jeho kostelích právě takových uznání hojně dostávalo,“ uzavřel své žehnání biskup, kterého pojí s Markem Štěpánem například skutečnost, že na Petrově bydlí v domě, který byl rekonstruován podle jeho návrhu, nebo že žehnal Štěpánův kostel na Lesné.

Právě kostel na Lesné vymezuje časový rámec celé publikace. V roce 1991 zvítězila diplomová práce Marka Štěpána v soutěži na duchovní a pastorační centrum pro sídliště Lesná a v roce 2021 zde byl otevřen kostel zasvěcený blahoslavené Marii Restitutě podle Štěpánova návrhu. O vznik bohatě vypravené publikace zahrnující dvanáct sakrálních staveb se zasloužili Rostislav Koryčánek, Jana Kořínková a grafičky ze studia Zobrazení.

Editor knihy Rostislav Koryčánek se s Markem Štěpánem poznal už v době svého působení v architektonickém časopise Era 21, kde tehdy publikovali Štěpánovu dostavbu kostela v Kozmicích. „Byla to jeho první realizace, která se objevila v tisku, a dá se říct, že jsme se potkali na začátku jeho architektonické dráhy,“ uvedl Koryčánek. Jak se historik architektury domnívá, po více než dvaceti letech je zřejmé, že Marek Štěpán patří mezi architekty, kteří se mohou poměřovat nejen s domácí architektonickou produkcí, ale i s tou evropskou. Vznik knihy podnítila příprava Markovy habilitace. 

„Při tomto bilancování vyšlo najevo, že jeho tvorba sakrální architektury je natolik rozsáhlá, že bude obtížné vybrat jen ty nejvýznamnější stavby. Zároveň se ukázalo, že by bylo přínosné zasadit jeho práci do širšího architektonicko-kulturně-společenského kontextu,“ objasnil editor okolnosti vzniku knihy. I proto se kniha rodila déle, než si Marek Štěpán původně představoval. „Mnoho času zabrala příprava textů, fotografování vybraných staveb, třídění obrovského množství obrazového materiálu a pilování grafického řešení. Myslím však, že každé časové zdržení přineslo kvalitativní posun jak v obsahu, tak ve formě. A to především díky skvělé redaktorské práci Jany Kořínkové a designu Terezy Bierské a Nely Klímové,“ vyzdvihl Rostislav Koryčánek.

Také první setkání Jany Kořínkové s Markem Štěpánem se odehrálo na půdě časopisu ERA 21, když v roce 2019 společně navštívili smuteční síň v Dobrušce, kterou pro časopis společně recenzovali. Dle jejího názoru mohl být v knize větší prostor věnován spolupráci Marka Štěpána se současnými výtvarnými umělci. „Obsah i grafická podoba knihy vznikaly de facto souběžně. Návrh grafického řešení vzešel z vyzvané soutěže na jaře roku 2024, ale na základě připomínek Marka Štěpána byl dále upravován,“ uvedla historička umění a dodala, že nejobtížnější bylo udržet jednotu obsahu a grafické úpravy, jelikož změny přicházely živelně.

Své o tom vědí autorky grafické úpravy a sazby knihy Nela Klímová a Tereza Bierská. S tvorbou Marka Štěpána se seznámily díky jeho realizacím v Moravské galerii, ale osobně se setkali až při práci na knize. „Poznání autorovy tvorby je pro nás při práci velmi důležité, takže některé stavby jsme navštívily osobně,“ uvedly grafičky s tím, že ne všechny stavby viděly během přípravy knihy naživo, ale rády by v jejich poznávání v budoucnu pokračovaly. „Finální podoba knihy vznikala postupně v dialogu mezi námi a celým týmem. Hledali jsme společnou řeč a ladili detaily, ale hlavní motiv zůstával od začátku stejný – duha jako symbol smlouvy mezi Bohem a člověkem a práce se světlem a gradienty, vycházející především z ikonické stavby kostela na Lesné,“ vypověděly grafičky. Po tak zdlouhavé práci se už výsledek podle jejich názoru hodnotí těžko, protože člověk už má knihu dost okoukanou. „Těšíme se hlavně na reakce ostatních, ale věříme, že se to podařilo.“

V totéž věří i editor knihy: „Myslím, že se podařilo připravit výjimečnou knihu, která může být přínosná odborné veřejnosti a zároveň potěšující pro milovníky krásné architektury.“ V obsáhlém rozhovoru procházejícím úvodní částí knihy se Rostislav Koryčánek architekta mimo jiné ptá, jak se má k sobě fakt, že sám sebe označuje za „hmotaře“, a přitom jeho stavby navozují nehmotné propojení mezi člověkem a Bohem.

Knihu si můžete zakoupit u nás v knihovně FA nebo také na stránkách nakladatelství VUTIUM.