TEORIE MEZI HISTORIÍ, KRITIKOU A SPEKULACÍ
Architektonická teorie má dlouhou tradici, v Evropě sahající nejméně k Vitruviovi, který žil v 1. stol. př. n. l. Přestože teorie hudby má v Evropě ještě starší historii, která se datuje až do antického Řecka, teorie a praxe se až do středověku neprotnuly. Teorie architektury měla praktické uplatnění již od počátku. Vzhledem k své dlouhé, dobře zdokumentované historii je teorie architektury stále převážně eurocentrická. Víme, že existuje japonská tradice, ale víme o ní velmi málo. V průběhu posledních desetiletích nabývají na důležitosti teorie vytvořené na amerických univerzitách. V kontextu globalizace a především internetu se teorie architektury pomalu ale jistě stává globální. Souvisí to s globálním rozšířením obrazů, textů a videí na celosvětových webových platformách jako ArchDaily a Dezeen, s dříve nemyslitelným množstvím návštěvníků, ale také technologickým vývojem. To proměnilo vztah mezi designem a produkcí, jako např. CAD-CAM a zejména skrze robotiku, ale také mezi stavbou a organizací. Jak může evropská teorie, která v posledních stoletích kladla důraz především na bydlení a urbanismus pro všechny, přispět k tomuto vývoji?
Bart Lootsma je historik, teoretik, kritik a kurátor v oborech architektury, designu a vizuálního umění. Je profesorem teorie architektury na Fakultě architektury Univerzity v Innsbruku. Byl hostujícím profesorem na Univerzitě v Lucembursku, Akademie výtvarných umění ve Vídni a Norimberku, Univerzitě užitých umění ve Vídni, Berlageho institutu, působil jako vedoucí vědeckého výzkumu Studia Basel na ETH v Curychu či vedoucí ústavu 3D designu na Akademii umění v Arnhemu. Bart Lootsma kurátoroval ArchiLab 2004 v Orléans a Černohorský pavilon na Benátském bienále architektury v roce 2016. Publikoval řadu článků a několik knih, např. Superdutch (2000) a Reality Bytes. Selected Essays 1995–2015 (2016). Editoval časopisy Forum, de Architect, ARCHIS, ARCH+, l’Architecture d’Aujourd’hui, Daidalos a GAM.
JSME ARCHITEKTI? O VZDĚLÁVÁNÍ, ARCHITEKTONICKÉ PROFESI A INSTITUCIONÁLNÍ KRITICE
V posledních patnácti letech je vzdělávání architektů vystaveno dvojímu tlaku. Jeden směr pramení z rekalibrace institucionálního rámce vysokého školství a je spojen s tím, co je někdy označováno jako „výzkumný obrat“. Na zvyšující se požadavky a výkon ve výzkumu školy architektury a designu reagovaly mlhavě artikulovaným přístupem nazývaným „research by design“ (výzkum skrze navrhování). Tento „úskok“ zřetelně ukazuje na epistemologický předěl mezi architekturou a metodologicky ukotvenějšími vědeckými obory, které provádějí výzkum bez přívlastků. Ve své podstatě stejný problém, který ale tentokrát přichází z vnějšku, je obvykle formulován jako problém teorie a praxe. Tento směr kritiky často poukazuje na odtažitost architektonického vzdělávání od reálných problémů a aplikovatelnost architektonického výzkumu do reálného života. Otázka relevance je přesně tím akupunkturním bodem, který spojuje pochybnosti o vztahu akademie a architektonické praxe, potažmo pochybnosti o relevanci architektonické profese pro současnou „Společnost“. Tímto postupem se z epistemologické otázky o podstatě architektonické výuky a výzkumu stává otázka ontologická: Jak se jako architekti vztahujeme k okolnímu světu a jakou roli v něm chceme hrát?
Přednášková série „Jsme architekti? O vzdělávání, architektonické profesi a institucionální kritice“ se koná za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky, statutárního města Brna a Nadace české architektury.
BART LOOTSMA, THE PRACTICE OF THEORY, BETWEEN HISTORY, CRITICISM AND SPECULATION
Fakulta architektury Vysokého učení technického v Brně, ve spolupráci s Galerií Architektury Brno, Studentskou obcí Fakulty architektury a pražskou galerií VI PER, zve na přednášku teoretika a kritika architektury Barta Lootsmy „Teorie mezi historií, kritikou a spekulací“, která je součástí přednáškové série „Jsme architekti? O vzdělávání, architektonické profesi a institucionální kritice“. Akce se uskuteční v úterý 5. listopadu v 18:00 v přednáškové místnosti A310 na Fakultě architektury, Poříčí 5, Brno. Přednáška bude v angličtině.TEORIE MEZI HISTORIÍ, KRITIKOU A SPEKULACÍ
Architektonická teorie má dlouhou tradici, v Evropě sahající nejméně k Vitruviovi, který žil v 1. stol. př. n. l. Přestože teorie hudby má v Evropě ještě starší historii, která se datuje až do antického Řecka, teorie a praxe se až do středověku neprotnuly. Teorie architektury měla praktické uplatnění již od počátku. Vzhledem k své dlouhé, dobře zdokumentované historii je teorie architektury stále převážně eurocentrická. Víme, že existuje japonská tradice, ale víme o ní velmi málo. V průběhu posledních desetiletích nabývají na důležitosti teorie vytvořené na amerických univerzitách. V kontextu globalizace a především internetu se teorie architektury pomalu ale jistě stává globální. Souvisí to s globálním rozšířením obrazů, textů a videí na celosvětových webových platformách jako ArchDaily a Dezeen, s dříve nemyslitelným množstvím návštěvníků, ale také technologickým vývojem. To proměnilo vztah mezi designem a produkcí, jako např. CAD-CAM a zejména skrze robotiku, ale také mezi stavbou a organizací. Jak může evropská teorie, která v posledních stoletích kladla důraz především na bydlení a urbanismus pro všechny, přispět k tomuto vývoji?
Bart Lootsma je historik, teoretik, kritik a kurátor v oborech architektury, designu a vizuálního umění. Je profesorem teorie architektury na Fakultě architektury Univerzity v Innsbruku. Byl hostujícím profesorem na Univerzitě v Lucembursku, Akademie výtvarných umění ve Vídni a Norimberku, Univerzitě užitých umění ve Vídni, Berlageho institutu, působil jako vedoucí vědeckého výzkumu Studia Basel na ETH v Curychu či vedoucí ústavu 3D designu na Akademii umění v Arnhemu. Bart Lootsma kurátoroval ArchiLab 2004 v Orléans a Černohorský pavilon na Benátském bienále architektury v roce 2016. Publikoval řadu článků a několik knih, např. Superdutch (2000) a Reality Bytes. Selected Essays 1995–2015 (2016). Editoval časopisy Forum, de Architect, ARCHIS, ARCH+, l’Architecture d’Aujourd’hui, Daidalos a GAM.
JSME ARCHITEKTI? O VZDĚLÁVÁNÍ, ARCHITEKTONICKÉ PROFESI A INSTITUCIONÁLNÍ KRITICE
V posledních patnácti letech je vzdělávání architektů vystaveno dvojímu tlaku. Jeden směr pramení z rekalibrace institucionálního rámce vysokého školství a je spojen s tím, co je někdy označováno jako „výzkumný obrat“. Na zvyšující se požadavky a výkon ve výzkumu školy architektury a designu reagovaly mlhavě artikulovaným přístupem nazývaným „research by design“ (výzkum skrze navrhování). Tento „úskok“ zřetelně ukazuje na epistemologický předěl mezi architekturou a metodologicky ukotvenějšími vědeckými obory, které provádějí výzkum bez přívlastků. Ve své podstatě stejný problém, který ale tentokrát přichází z vnějšku, je obvykle formulován jako problém teorie a praxe. Tento směr kritiky často poukazuje na odtažitost architektonického vzdělávání od reálných problémů a aplikovatelnost architektonického výzkumu do reálného života. Otázka relevance je přesně tím akupunkturním bodem, který spojuje pochybnosti o vztahu akademie a architektonické praxe, potažmo pochybnosti o relevanci architektonické profese pro současnou „Společnost“. Tímto postupem se z epistemologické otázky o podstatě architektonické výuky a výzkumu stává otázka ontologická: Jak se jako architekti vztahujeme k okolnímu světu a jakou roli v něm chceme hrát?
Přednášková série „Jsme architekti? O vzdělávání, architektonické profesi a institucionální kritice“ se koná za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky, statutárního města Brna a Nadace české architektury.
| Vložil | Toman Radek, Ing. arch. |
|---|---|
| Vloženo dne |