První zastávka nás čekala v nedalekých Svitavách. V rodném městě Petra Stolína, prvního laureáta České ceny za architekturu, jsme si prohlédli informační centrum Rudolfa Schindlera (2009), abychom mohli ještě týž večer porovnat se Zen-Houses (2013), kde sídlí Stolínův ateliér. Ve Svitavách stojí ještě ke shlédnutí smuteční síň (1973) od architekta Pavla Kupky a sochaře Karla Nepraše. Dopoledne nás v Litomyšli čekala komentovaná prohlídka fakultní knihovny (2014) od brněnského ateliéru Burian-Křivinka situované v Piaristické kolejí. Kromě dostavby knihovny jsme dostali příležitost prohlédnout si celé zázemí vyhlášené restaurátorské školy.
V Hradci Králové nás čekala studijní a vědecká knihovna (2008) od pražského ateliéru Projektil, kteří do formálního půdorysu dokázali umístit neskutečně pestrou nabídku čtenářských míst. Neboť poblíž knihovny leží i pěší lávka přes Orlici (2012) od Mirko Bauma, museli jsme si prohlédnout i ocelovou konstrukci od někdejšího člena legendárního Školky SIAL.
Na závěr prvního patří mezi nejlepší realizace Radima Kousala, který se v době projektování vrátil ze stáže v pařížském ateliéru Jeana Nouvela, což je také na stavbě na první pohled znát. Střešní břit zakrývající nástupní předprostor, typografie, konstrukční zasklení, multimediální panel na fasádě i zakomponování uměleckého díla do objektu přineslo svěží vítr na českou porevoluční scénu. Naše výprava se ubytovala na Ještědu (1973), jedné z nejikoničtější české stavbě druhé poloviny 20. století a zažila noc v raketě vysoko nad městem.
Na druhý den mířila naše cesta za hranice na příklady zdařilých německých knihoven, ale ještě předtím nás přivítal Petr Stolín ve svých Zenových domech (2013) a pro srovnání jsme se zajeli podívat také na montovaný dům (1960), v němž Karel Hubáček strávil čtyři dekády.
Saská a univerzitní knihovna SLUB (2002) v Drážďanech od vídeňských bratrů Ortnerových se podstatnou částí nachází v podzemí, aby v campusu zbyl dostatek prostoru pro zeleň. Chotěbuzská knihovna IKMZ (2004) od basilejské dvojice Herzog&deMeuron snad nemohla být od té drážďanské odlišnější, proto bylo dobré vidět obě tyto stavby v rozmezí několika hodin a utvořit si na jejích architektonické kvality vlastní názor. V Berlíně jsme se ubytovali poblíž Scharounovy knihovny na dohled Kulturforum a stihli večeři v IBA-Hochhaus (1994), jedné z prvních realizací architekty Zahy Hadid. Jako přípravu na druhý den jsme si na ubytovně promítli Nebe nad Berlínem.
Třetí den jsme prohlídku berlínských knihoven nemohli začít nikde jinde než ve Státní knihovně (1978) od Hanse Scharouna, která si zahrála významnou roli ve Wendersově filmu. Pěší procházku do Centrální knihovny Humboldtovy univerzity (2009) od Maxe Dudlera lemovala řada architektonických klenotů od všech možných architektonických hvězd utvrzujících metropolitní pověst Berlína. Nová filologická knihovna Freie Universität (2005) od Normana Fostera ležící v rozlehlém campusu ze 70. let ukazuje poctivou konstrukční práci legendy hi-tech. Na závěr naší výpravy jsme jsme si prohlédli městskou knihovnu ve části Köpenick (2009) od místního ateliéru Bruno Fioretti Marquez, která představuje významné místo setkávání a ústřední prvek v historickém jádru obce. Přímá linka zpět do Brna dorazila v brzkých pátečních hodinách a nyní je pouze na studentech, jak se zážitky z cest naloží a uplatní nové poznatky ve svých bakalářských pracech.
Tour de Book 2019 - zpráva z exkurze
Studenti řešící v ateliérech Jiřího Marka, Jana Mléčky a Petry Žalmanové bakalářské práce na téma městské knihovny do Frýdku-Místku podnikli v termínu 19. - 21. března 2019 typologickou exkurzi po obdobných stavbách u nás i v zahraničí. Během třídenní cesty stihli studenti navštívit devět příkladů zdařilých realizací, které mohli přímo zažít na vlastní kůži, vyptávat se uživatelů a následné poznatky uplatnit ve svých projektech. Cesta na sever vedla přes Litomyšl, Hradec Králové do Liberce a druhý den pak přes Drážďany a Chotěbuz do Berlína, kde jsme měli v plánu strávit nejvíce času a nejširší spektrum knihoven.První zastávka nás čekala v nedalekých Svitavách. V rodném městě Petra Stolína, prvního laureáta České ceny za architekturu, jsme si prohlédli informační centrum Rudolfa Schindlera (2009), abychom mohli ještě týž večer porovnat se Zen-Houses (2013), kde sídlí Stolínův ateliér. Ve Svitavách stojí ještě ke shlédnutí smuteční síň (1973) od architekta Pavla Kupky a sochaře Karla Nepraše. Dopoledne nás v Litomyšli čekala komentovaná prohlídka fakultní knihovny (2014) od brněnského ateliéru Burian-Křivinka situované v Piaristické kolejí. Kromě dostavby knihovny jsme dostali příležitost prohlédnout si celé zázemí vyhlášené restaurátorské školy.
V Hradci Králové nás čekala studijní a vědecká knihovna (2008) od pražského ateliéru Projektil, kteří do formálního půdorysu dokázali umístit neskutečně pestrou nabídku čtenářských míst. Neboť poblíž knihovny leží i pěší lávka přes Orlici (2012) od Mirko Bauma, museli jsme si prohlédnout i ocelovou konstrukci od někdejšího člena legendárního Školky SIAL.
Na závěr prvního patří mezi nejlepší realizace Radima Kousala, který se v době projektování vrátil ze stáže v pařížském ateliéru Jeana Nouvela, což je také na stavbě na první pohled znát. Střešní břit zakrývající nástupní předprostor, typografie, konstrukční zasklení, multimediální panel na fasádě i zakomponování uměleckého díla do objektu přineslo svěží vítr na českou porevoluční scénu. Naše výprava se ubytovala na Ještědu (1973), jedné z nejikoničtější české stavbě druhé poloviny 20. století a zažila noc v raketě vysoko nad městem.
Na druhý den mířila naše cesta za hranice na příklady zdařilých německých knihoven, ale ještě předtím nás přivítal Petr Stolín ve svých Zenových domech (2013) a pro srovnání jsme se zajeli podívat také na montovaný dům (1960), v němž Karel Hubáček strávil čtyři dekády.
Saská a univerzitní knihovna SLUB (2002) v Drážďanech od vídeňských bratrů Ortnerových se podstatnou částí nachází v podzemí, aby v campusu zbyl dostatek prostoru pro zeleň. Chotěbuzská knihovna IKMZ (2004) od basilejské dvojice Herzog&deMeuron snad nemohla být od té drážďanské odlišnější, proto bylo dobré vidět obě tyto stavby v rozmezí několika hodin a utvořit si na jejích architektonické kvality vlastní názor. V Berlíně jsme se ubytovali poblíž Scharounovy knihovny na dohled Kulturforum a stihli večeři v IBA-Hochhaus (1994), jedné z prvních realizací architekty Zahy Hadid. Jako přípravu na druhý den jsme si na ubytovně promítli Nebe nad Berlínem.
Třetí den jsme prohlídku berlínských knihoven nemohli začít nikde jinde než ve Státní knihovně (1978) od Hanse Scharouna, která si zahrála významnou roli ve Wendersově filmu. Pěší procházku do Centrální knihovny Humboldtovy univerzity (2009) od Maxe Dudlera lemovala řada architektonických klenotů od všech možných architektonických hvězd utvrzujících metropolitní pověst Berlína. Nová filologická knihovna Freie Universität (2005) od Normana Fostera ležící v rozlehlém campusu ze 70. let ukazuje poctivou konstrukční práci legendy hi-tech. Na závěr naší výpravy jsme jsme si prohlédli městskou knihovnu ve části Köpenick (2009) od místního ateliéru Bruno Fioretti Marquez, která představuje významné místo setkávání a ústřední prvek v historickém jádru obce. Přímá linka zpět do Brna dorazila v brzkých pátečních hodinách a nyní je pouze na studentech, jak se zážitky z cest naloží a uplatní nové poznatky ve svých bakalářských pracech.
| Vložil | Šmídek Petr, MgA. Ing.arch. PhD. |
|---|---|
| Vloženo dne |