Ing. arch. MArch. Janica Šipulová: Snažili jsme se zaměřit na proces tvorby, způsob myšlení, vytváření analýz a jejich vyhodnocení, pochopení problému za hranice řešeného území… Největší chybou jsou prázdné analýzy, které nevedou k žádným závěrům a nejsou provázané s koncepty. V rámci našeho krátkého času na pochopení a zhodnocení projektů jsme nemohli jít příliš do hloubky, ale snažili jsme se. U jednotlivých témat je proto důležitý způsob jasné a přehledné prezentace. Proveditelnost byla u některých projektů diskutována a u jiných jsme projekty chápali více koncepčně. Obecně lze říci, že nejlepší projekty jsou ohodnoceny známkou A od vašich vedoucích. My jsme hodnotili v daném čase vaši práci, tak jak jsme ji našli bez znalosti toho, jak každý student pracoval a jak se vyvíjel jeho projekt v čase. Někdy byla chyba, že právě proces vaší práce nebyl odprezentován dostatečně nebo vůbec. Myslím, že proces práce je velmi podstatný a někdy podstatnější než samotný výsledek studentského projektu.
Ing. arch. Andrej Olah: Mňa zaujala predovšetkým rôznorodosť projektov. Od zadaní, ktoré boli veľmi reálne, ako napríklad bytový dom vo Viedni, ktorý mal zadefinovaný špecifický regulatív pre konkrétnu parcelu, a projekty boli rozpracované do tej miery že by boli zrealizovateľné, až po čisto koncepčné zadania, kde dôležitejší ako samotná realizovateľnosť diela bol koncept, hľadanie odpovedí na položené otázky a sformulovanie vlastného názoru.
Chybělo vám nějaké téma, kterým by se měl někdo zabývat? nebo něco co byste vypsali vy jako ateliér?
Ing. arch. Andrej Olah: Téma, ktorá ma dlhodobo zaujíma, je verejný priestor v meste, dalo by sa to nazvať aj priestor medzi domami.. Dal by zaradiť do kategórie urbanizmu, architektúry, možno niečoho medzi tým. Tento druh verejného priestoru je veľmi zásadný a veľakrát prehliadaný. Buď sa navrhujú objekty alebo sa navrhuje urbanizmus vo veľkej mierke ale do ľudskej mierky sa to nedostáva. Myslím, že je dôležité myslieť na to čo ľudí ťahá do mesta, čo vytvára mesto, mestský interiér a ako to celé súvisí s parterom.
Jak hodnotíte celkovou úroveň vystavených prací?
Ing. arch. MArch. Janica Šipulová: Myslím si, že díky diverzitě a určité volnosti ve vypsaných tématech, ale i v tom, jak práci jednotliví žáci uchopili, je úroveň velmi vysoká. Dříve na chodbách viselo spoustu podobných témat a projektů, podobně odprezentovaných. Dnes musím říct, a nevím, jestli je to tak každý rok, různorodost je opravdu široká. Škola by měla tyto pomyslené nůžky co nejvíce rozevírat, a to i co se týče stylu prezentace a samozřejmě zaměření ateliérů. Nalézáme zde různé techniky prezentace, různá témata a způsob myšlení. Tato volnost muže být zcela zásadní pro budoucí směřování školy a mě hodně potěšila.
Ing. arch. Gabriel Kurtis: Souhlasím s Janicí, mně se moc líbí, že je vidět cesta, jak studenti docházejí k výsledkům. Velké rezervy ale vidím v prezentaci projektů. Naprostá většina projektů nemá dotaženou prezentaci do fáze, aby zaujala nestranného pozorovatele. Přeci jen architekt nabízí svou práci a musí ji umět odprezentovat.
Celé znění rozhovoru | Více informací >
XIV. Cena Bohuslava Fuchse - ohlasy porotců
Jak byste zhodnotili jednotlivé stránky projektů od analýz přes koncept urbanismus, proveditelnost atd...Ing. arch. MArch. Janica Šipulová: Snažili jsme se zaměřit na proces tvorby, způsob myšlení, vytváření analýz a jejich vyhodnocení, pochopení problému za hranice řešeného území… Největší chybou jsou prázdné analýzy, které nevedou k žádným závěrům a nejsou provázané s koncepty. V rámci našeho krátkého času na pochopení a zhodnocení projektů jsme nemohli jít příliš do hloubky, ale snažili jsme se. U jednotlivých témat je proto důležitý způsob jasné a přehledné prezentace. Proveditelnost byla u některých projektů diskutována a u jiných jsme projekty chápali více koncepčně. Obecně lze říci, že nejlepší projekty jsou ohodnoceny známkou A od vašich vedoucích. My jsme hodnotili v daném čase vaši práci, tak jak jsme ji našli bez znalosti toho, jak každý student pracoval a jak se vyvíjel jeho projekt v čase. Někdy byla chyba, že právě proces vaší práce nebyl odprezentován dostatečně nebo vůbec. Myslím, že proces práce je velmi podstatný a někdy podstatnější než samotný výsledek studentského projektu.
Ing. arch. Andrej Olah: Mňa zaujala predovšetkým rôznorodosť projektov. Od zadaní, ktoré boli veľmi reálne, ako napríklad bytový dom vo Viedni, ktorý mal zadefinovaný špecifický regulatív pre konkrétnu parcelu, a projekty boli rozpracované do tej miery že by boli zrealizovateľné, až po čisto koncepčné zadania, kde dôležitejší ako samotná realizovateľnosť diela bol koncept, hľadanie odpovedí na položené otázky a sformulovanie vlastného názoru.
Chybělo vám nějaké téma, kterým by se měl někdo zabývat? nebo něco co byste vypsali vy jako ateliér?
Ing. arch. Andrej Olah: Téma, ktorá ma dlhodobo zaujíma, je verejný priestor v meste, dalo by sa to nazvať aj priestor medzi domami.. Dal by zaradiť do kategórie urbanizmu, architektúry, možno niečoho medzi tým. Tento druh verejného priestoru je veľmi zásadný a veľakrát prehliadaný. Buď sa navrhujú objekty alebo sa navrhuje urbanizmus vo veľkej mierke ale do ľudskej mierky sa to nedostáva. Myslím, že je dôležité myslieť na to čo ľudí ťahá do mesta, čo vytvára mesto, mestský interiér a ako to celé súvisí s parterom.
Jak hodnotíte celkovou úroveň vystavených prací?
Ing. arch. MArch. Janica Šipulová: Myslím si, že díky diverzitě a určité volnosti ve vypsaných tématech, ale i v tom, jak práci jednotliví žáci uchopili, je úroveň velmi vysoká. Dříve na chodbách viselo spoustu podobných témat a projektů, podobně odprezentovaných. Dnes musím říct, a nevím, jestli je to tak každý rok, různorodost je opravdu široká. Škola by měla tyto pomyslené nůžky co nejvíce rozevírat, a to i co se týče stylu prezentace a samozřejmě zaměření ateliérů. Nalézáme zde různé techniky prezentace, různá témata a způsob myšlení. Tato volnost muže být zcela zásadní pro budoucí směřování školy a mě hodně potěšila.
Ing. arch. Gabriel Kurtis: Souhlasím s Janicí, mně se moc líbí, že je vidět cesta, jak studenti docházejí k výsledkům. Velké rezervy ale vidím v prezentaci projektů. Naprostá většina projektů nemá dotaženou prezentaci do fáze, aby zaujala nestranného pozorovatele. Přeci jen architekt nabízí svou práci a musí ji umět odprezentovat.
Celé znění rozhovoru | Více informací >
Vložil | Šmídek Petr, MgA. Ing.arch. PhD. |
---|---|
Vloženo dne |