Další zastávkou byl archeologický park v Pavlově, kde si od loňského zisku titulu Stavba roku podávají návštěvníci dveře. Naší výpravě se podařilo během polední přestávky vklínit mezi dva školní zájezdy. Průvodkyně líčila čerstvé zážitky ze včerejší návštěvy autora stavby architekta Radko Květa, který chtěl podzemní instalací přinést autentické pocity z odhalování historických stop starých desítky tisíc let. Za provozu se tu řeší drobné úpravy v interiérech, ale zároveň se připravuje velkolepá venkovní expozice. Prostorové pojetí, materiálové zpracování a celková úroveň instalace posouvá pavlovské muzeum na evropskou úroveň.
Další zastávkou byl areál bývalé fary v Klentnici, který se v uplynulých deseti letech pod bedlivým dohledem Marka Štěpána rozrostl z původní kavárny na dnešní restauraci, vinný sklep, penzion, relaxační lázně a muzeum kávovarů. Všechny tyto objekty mají společný důraz na kvalitní materiály a poctivé řemeslné zpracování. Kromě veřejně přístupných místností nás nechal pan Šrámek nahlédnout také do servisních prostorů i soukromí ubytovacích kapacit. Smělé plány podnikavého vlastníka dávají příčinu, proč se do Klentnice brzy vrátit na delší čas a ideálně i přespat.
Poslední zastávkou byla mikulovská galerie Závodný, kde se nás ujala paní ředitelka, která nás kromě vyčerpávajícího příběhu o historii stavby pozvala také na vernisáž venkovní instalace Petra Kvíčaly, která bude odhalena nadcházející čtvrtek. Mikulov dokáže milovníkům architektury nabídnout přinejmenším celodenní program, čehož hodláme vbrzku využít, ale nyní se těšíme na společnou květnovou cestu po vídeňských kostelích.
Zpráva z cesty po pálavské architektuře
Zima si svůj návrat nemohla lépe načasovat. V pátek (7.4.) se teploty vrátily k nule, obloha se zatáhla a náš autobus vyrazil v osm hodin směr Pálavské vrchy. Pomalou jízdou se k vinařství Sonberk dostanete z Brna za necelou půlhodinu. Pečlivě sestavený harmonogram s předem domluvenými prohlídkami začne mít menší trhliny, když vám řidič suše oznámí, že jsme brzdy ztratili tlak vzduchu. Kromě shánění nového dopravce začíná pouť k Pleskotovu vinařství. Na každé situaci se dá najít něco pozitivního. Mohli jsme si tak užít nekonečnou přístupovou cestu až k místu, kde hmota vinařského domu zvolna vyrůstá z krajiny. Užité materiály dodávají objektu na přirozenosti, uspořádání místností vychází z provozu a kladení prvku sleduje konstrukční logiky. Komentovaná prohlídka zasadila stavbu do bohatých historických souvislostí a barvitě vylíčila nelehkou práci na vinici odměněnou sladkými výsledky. Při čekání na nový autobus se Sonberk proměnil na nejkrásnější zastávku s dechberoucím výhledem na nezaměnitelnou siluetu trojvrší. Začínající déšť z nás učinil dobrovolné zajatce, kteří na sebe mohli nechat působit účinky Pleskotovy architektury déle, než jsme původně plánovali.Další zastávkou byl archeologický park v Pavlově, kde si od loňského zisku titulu Stavba roku podávají návštěvníci dveře. Naší výpravě se podařilo během polední přestávky vklínit mezi dva školní zájezdy. Průvodkyně líčila čerstvé zážitky ze včerejší návštěvy autora stavby architekta Radko Květa, který chtěl podzemní instalací přinést autentické pocity z odhalování historických stop starých desítky tisíc let. Za provozu se tu řeší drobné úpravy v interiérech, ale zároveň se připravuje velkolepá venkovní expozice. Prostorové pojetí, materiálové zpracování a celková úroveň instalace posouvá pavlovské muzeum na evropskou úroveň.
Další zastávkou byl areál bývalé fary v Klentnici, který se v uplynulých deseti letech pod bedlivým dohledem Marka Štěpána rozrostl z původní kavárny na dnešní restauraci, vinný sklep, penzion, relaxační lázně a muzeum kávovarů. Všechny tyto objekty mají společný důraz na kvalitní materiály a poctivé řemeslné zpracování. Kromě veřejně přístupných místností nás nechal pan Šrámek nahlédnout také do servisních prostorů i soukromí ubytovacích kapacit. Smělé plány podnikavého vlastníka dávají příčinu, proč se do Klentnice brzy vrátit na delší čas a ideálně i přespat.
Poslední zastávkou byla mikulovská galerie Závodný, kde se nás ujala paní ředitelka, která nás kromě vyčerpávajícího příběhu o historii stavby pozvala také na vernisáž venkovní instalace Petra Kvíčaly, která bude odhalena nadcházející čtvrtek. Mikulov dokáže milovníkům architektury nabídnout přinejmenším celodenní program, čehož hodláme vbrzku využít, ale nyní se těšíme na společnou květnovou cestu po vídeňských kostelích.
Vložil | Šmídek Petr, MgA. Ing.arch. PhD. |
---|---|
Vloženo dne |