Atelier rekonstrukcí památek A4 Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně |
||||||
VLNĚNA - TKALCOVSKÁTkalcovská ulice, Brno - Zábrdovice Vlastníkměsto Brno Reset Cz, Tkalcovská 3/351, Brno Památková ochranaAreál byl doporučen k památkové ochraně. Stručná charakteristikaJedná se o průmyslovou lokalitu situovanou severovýchodně od městského jádra, na okraji městské části Zábrdovice. Hlavní přístup je z ulice Cejl, která je jednou z důležitých historických radiál města. Jedná se o původně výrobní areál textilního a vlnařského průmyslu v Brně, jenž byl hospodárně využíván včetně travnatých a parkových úprav. Základem areálu byl objekt č. 6 z 80. let 19. století, doplněný pětipodlažním skeletem z r. 1910, objekt č. 6 bývalé prádelny byl význačný svou věží a proskleným průchodem (lávkou) do vedlejšího objektu. Netradiční bylo i barevné řešení budov volbou barevné kombinace - vertikální členění šedé a horizontální červené. Na boční fasádě objektu č. 5 stálo za povšimnutí zachovalé požární ocelové schodiště. Objekty č. 7 a 8 byly zajímavě pojaty jako dvojlodní stavby s dominantními štítovým průčelími v okrové barvě. HistorieZávod VLNĚNA byl založen v roce 1781. Tento rok byl samým počátkem vzniku textilního odvětví ve městě Brně. Tehdy zřídil Wilhelm Mundy malou továrnu v domě na Cejlu č. 66. Mundy se v ní zaměřil na výrobu vlněných výrobků. V následujících letech se v továrně vystřídalo několik majitelů, žádný však nikterak výrazně výrobu nepozvedl. K větším změnám došlo až v roce 1882, kdy továrnu koupil Heinrich Kuhn, výrobce textilního zboží. O dva roky později přijal veřejného společníka Maxe Weisse. V roce 1892 přistoupil k firmě další významný obchodník Julius Hanak. H. Kuhn záhy odstoupil a tak vznikl dodnes známý název firmy Weiss a Hanak. V roce 1914 měla továrna již 1565 dělníků. Její největší rozmach nastal po dokončení stavby nové přádelny. Údajně to byla první stavba ve střední Evropě postavená na tekutých píscích. V těchto místech totiž původně tekla řeka Ponávka. V roce 1919 zemřel původní majitel a vedení převzali syn bývalého spolumajitele J. Hanak a dr. Kroner. Kromě období První světové války fungovala továrna velmi dobře. V 2. polovině 30. let XX. století donutily okolnosti dr. Kronera s rodinou k emigraci do Švýcarska. J. Hanák i jeho podílník byli za protektorátu uvězněni a již se nevrátili. V průběhu války byl závod několikrát zasažen bombami. Poškozeny byly budovy úpravny a přípravna tkalcovny. Ještě před koncem války byla okupanty vypálena tkalcovna a zničeno nové strojové vybavení. Dne 1. ledna 1946 byla továrna znárodněna a začleněna pod národní podnik Moravskoslezské vlnařské závody. Současné využitíVýroba v továrně definitivně ustala v první polovině 90. let XX. století. Proběhlo několik neúspěšných pokusů o privatizaci. V roce 2000 zasáhl areál ničivý požár a výrazně jej poškodil. V následujících letech byly všechny výrobní budovy zbourány a na jejich místě vyrostl hypermarket obchodního řetězce Interspaar. Zůstal pouze jeden smíšený blok. Prameny:Prof. Ing. arch. H. Zemánková, CSc.: Programový projekt MKČR - Výzkum industriálních a technických areálů a objektů
| ||||||
|
||||||