Filmová architektura

Milí studenti,

Muzeum moderního umění v New Yorku někdy obrací svou pozornost k oblastem uměleckých aktivit, které bychom sotva čekali. Letos na podzim připravilo filmové oddělení tohoto muzea retrospektivní výstavu k 70. narozeninám italského filmového architekta Dante Ferrettiho. Práce filmového architekta je obvykle schována za závojem anonymity. Tu „smetanu“ filmové fámy sklidí hvězdy filmového plátna a režisér. Obvykle jen zasvěcení však vědí, že úspěch filmu velmi závisí na prostředí, ve kterém se příběh odehrává a způsobu, jakým jsou komponovány obrazy děje a také jejich sled. Protože můj starší bratr je kameraman, který natočil 43 celovečerních filmů /zejména tzv. nové vlny české kinematografie 60-tých let/ , často jsem o zásadním významu spolupráce architekta ve filmovém umění slyšel. I česká kinematografie měla totiž řadu velmi kompetentních filmových architektů, jejichž jména již upadla v zapomenutí anebo zůstávala v pozadí.  Prvním z nich byl Vilém Rittershain /1889-1963/, který si již v době studia na pražské technice 1907-1913 přivydělával menšími hereckými rolemi a tím proniknul do filmového prostředí. V první polovině dvacátých let absolvoval stáž ve Spojených státech a své zkušenosti pak zúročil - ještě v době němého filmu - spoluprací s režisérem Gustavem Machatým např. na filmu Kreutzerova sonáta /1926/ , nebo s Martinem Fričem /Páter Vojtěch/. Již od roku 1910 se přátelil s architektem Maxem Urbanem, autorem urbanistického konceptu Barrandova a staveb barrandovských ateliérů, na jejichž projektu se podílel. Uplatnil se i v  éře zvukového filmu od roku 1932 např. se spisovatelem Vladislavem Vančurou na filmu Před maturitou /ve spolupráci s Bedřichem Feuersteinem/, ale také s dalšími věhlasnými režiséry Jindřichem Honzlem na filmech Voskovce a Wericha Peníze nebo život a Pudr a benzín, nebo Martinem Fričem /Anton Střelec ostrostřelec/.  Podílel se také na dokončení realizace vily Miloše Havla na Barrandově, když autor návrhu architekt  Vladimír Grégr byl v roce 1940 zatčen a později popraven nacisty. Rittershain vychoval další generaci filmových architektů v osobách Karla Škvora /architekta Vávrovy husitské trilogie/ nebo Jana Zázvorky, bratra slavnější herečky Stelly Zázvorkové a autora scén desítek filmů válečné a poválečné éry Otakara Vávry, Jana Krejčíka, Karla Kachyni a dalších. Výborní filmoví architekti se objevili i v další generaci, spojené již s novou vlnou české kinematografie od 60-tých let jako Jan Oliva, Jiří Hlupý, Zbyněk Hloch, Vladimír Labský nebo Jindřich Goetz, který navrhl a postavil vilu kameramana Miroslava Ondříčka v Praze-Radlicích a působí nyní jako rektor Ondříčkovy filmové akademie v Písku……Co může znamenat architektura pro film, skvěle ilustruje slavný snímek francouzského režiséra Alaina Resnaise Loni v Marienbadu /L´anée derniere a Marienbad/, natočený na druhé straně železné opony v mnichovských zámcích Nymphenburg, Amalienburg a Schleissheim, kde prostředí umně komponovaných staveb a zahrad vytváří kulisu fantastického surrealistického příběhu…Film byl oceněn na benátském festivalu v roce 1961 zlatým lvem a ovlivnil nejen francouzskou novou vlnu, ale i Bergmana, Felliniho a mnoho dalších.

Italský filmový architekt Dante Ferretti je skutečným světovým gigantem v této specifické disciplíně architektonické profese. Objevil ho Federico Fellini, pro něhož navrhoval prostředí 5 filmů /např.Město žen/. Oblíbili si ho záhy i další italští režiséři Pier Paolo Pasolini /Medea, Salo nebo 120 dní Sodomy/ a Franco Zeffirelli /Hamlet/, než proniknul do filmových sfér Velké Británie a Spojených států. Tam se nejvíce sblížil s Martinem Scorsesem, newyorským režisérem se sicilskými kořeny, s nímž natočil sedm z jeho osmi posledních filmů. Výstavu Dante Ferretiho, která je instalována v suterénu MOMA v předsálí kina a ve třech následujících etážích muzea, doprovází festival 22 filmů z více než šedesáti, které natočil. Byl vyznamenán třikrát cenou Americké filmové akademie i Britské královské akademie filmového a televizního umění.  Počátku festivalu v MOMA se Dante  Ferretti osobně zúčastnil. Newyorskému publiku ho představila americká režisérka Julia Taymor., s níž v roce 1999 natočil výpravný film Titus. Julia Taymor si vzpomněla právě na toto natáčení, když se americká produkce rozhodla pracovat v Římě, Chorvatsku a Sýrii /ve městě Aleppo, jeho historické centrum a památky utrpěly v posledních měsících tolik škod/. Připomněla, jak ji Dante Ferretti ukázal v Římě nečekaná prostředí, která vytvořila kulisu antickému dramatu. Podobně i v Aleppu a v Chorvatsku, když Ferretti prokázal jak znalost historie architektury, výtvarného i dekorativního umění, tak i svůj neobyčejný cit pro monumentalitu, ale také intimitu, požadovanou pro určité scény filmu. Režisérka a architekt se nebáli užívat i určité nadsázky – na příklad antickým Římem v jejich filmu jezdí anticky odění muži v moderních obrněných vozech z druhé světové války…. Část filmu na antické téma  je situována do areálu EUR ze čtyřicátých let s architekturou Mussoliniho éry. Poté krátce promluvil i sám Dante Ferretti, skromně a nenápadně vyhlížející muž menší postavy s neuvěřitelným postřehem pro atmosféru a prostředí, jaké film potřebuje. Jak píše světová kritika, Ferrettiho dílo, které přišlo do doby transferu mezi realistickým a virtuálním pojetím filmu na počátku digitální filmové  éry  a které obsahuje i řadu scénografických návrhů pro opery na světových scénách, dokáže stimulovat imaginaci režisérů a vygradovat potřebnou atmosféru historických i současných výpravných scén.

Vedle toho Dante Ferretti navrhl a uskutečnil před rokem přímo na Manhattanu  i  interiér jednoho italského restaurantu – Salumeria Rosi Parmacotto na Madison Avenue mezi 72. a 73.ulicí. Zvědavost mi nedala a tak jsem se tam včera vypravil. Realita mne nezklamala. Architekt Ferretti tu vytvořil originální prostředí v červeném sametovém tónu, inspirované antickým Římem s kopiemi antických skulptur a nástěnnými malbami z Pompei, které doplňují bílá kožená křesla a stoly moderního designu. Atmosféra ovšem zcela zřetelně napovídá, že jde o dílo filmového, i když kultivovaného architekta.

V těchto dnech se i newyorské ulice znenáhla proměňují a vyzdobeny maskami se připravují na Halloween Night. Jednu ukázku této rychle se šířící výzdoby ze sousedství slovenské mise /která ovšem ještě vyzdobena nebyla…/ na 67. ulici  poblíž 5. avenue Vám posílám jako inspiraci do Brna na vaši Halloween Night v moravské metropoli….

Good luck!

Vladimír Šlapeta

Vstupní panel výstavy Dante Ferrettiv Muzeu moderního umění v New Yorku

Interiér Salumeria Rosi Parmacotto, Madison Avenue

Interiér Salumeria Rosi Parmacotto, Madison Avenue

Výzdoba na Halloween Night na 67.ulici East Side