KAMILA WEB

A shromáždil se lid, aby spatřil tu užasnou podívanou!
Slyšte, slyšte! Máte možnost vidět veliké divadlo světa! Co, vidět, můžete se ho zúčastnit!
Nechte se unést silným příběhem. Všemi smysly vnímejte hru, která pronikne celým vaším tělem, ochromí vaše údy, probodne srdce, omámí mysl a nesmazatelně poznamená vaší duši!
Slyšte, sledujte, věřte!
Gong!
Vážení diváci, zaujměte svá místa v aréně. Vypněte si, prosím, své mobilní telefony.
Při představení nejezte, nekuřte a nepořizujte audiovizuální záznamy.
Gong!
Už usedají do hlediště lidé z celého okolí, děti i starci, pánové i služky, makléři i strážci zákona,černý vedle bílého, pravý modrý vedle červeného levého, katolík tu k protestantovi, Žid zas k muslimovi sedá.
Gong!
Utichlo to v sále, Wagner zhasl světla.
,,Kdo tam?'', první z mnoha otázek na hradě Elsinor. Však v průběhu hry tu vyvstává otázek čím dál tím víc, až se nám v nich nebohá Ofélie utopí.
,,O, být mlád je tak moderní, být motýlem a básníkem je to nejkrásnější na světě. Jak jste zajímavý. Proč nosíte černý pel?'' ,,To je špína'' ,,O, a čím tak krásně voníte?'' ,,Potem a nečistotou. Táhni nestydo!'' ,,pojd za mnou,chyť si mě!'' ,,neřesti hravá, ničemná pelešnice!'' ,,Jen přivonět a okusit..'' Necudo navoněná, fifleno,zmiz!!!'' ,,Ještě, ještě,tak silné, tak surové, tak krásné.'' ,,Mám ti nasolit na zadek, ty potvoro nestydatá?!'' ,,O, miluji tě, zbožňuji!!''
,,Tak to bude o drachmu víc.'',povídá Skočdopole. ,,To bude asi vomyl,já už si osla pronajal.'' brání se Nejezchlebos ,,Ale stín si nepronajali.'',,Ale ten stín s tím nemá co dělat.'' ,,Ale, a kdopak ho vrhá?'' ,,No vosel'' ,,A ten vosel je můj, takže ten stín je taky můj.A za vosla já inkasuju a za stín taky inkasuju.''
,,Od tohoto okamžiku už nejste vojáci,ale lupiči'', říká setník ,,A proč?'' ,,Voják se neptá'' ,,Ale my jsme lupiči'' ,,Ale z rozkazu vašeho setníka! Není li vám něco jasné, zeptejte se mne'' ,,Voják se neptá'' ,,Vy nejste vojáci ale lupiči.''
No, snad se po všech těch peripetiích, krizích a kolizích dočkáme i jedné velké katarze. Jistě že dočkáme a bude to nářez, všichni si půjdeme pětkrát pro děkovačku!
Aplaus!
A tak rozešli se lidé do svých domovů, pobaveni i dojati. Hodnotí shlédnutý kus, něktěří žhavě mezi sebou, jiní jen v duchu, pro sebe. Hloubají nad smysly života a přemýšlejí o těch svých hlavních i vedlejších rolích, do kterých byli více či méně dobrovolně obsazeni. Zda-li se zhostili dobře svého úkolu, jestli podávají chvályhodný výkon, či jsou jen podprůměrní ochotníci. Příště se zase přijdou podívat- na klasickou veselohru i avantgardní tragedii, aby se přiučili, jak se to dělá. No jistě, vždyť celý svět je divadlo.