Nejlepší diplomová práce (bez udání pořadí):
Martin Blažek : Reinkarnace železnice - DKV Česká Třebová
„Definovanie nového konceptu NP zakládám na osobnom prežití ľudského zlyhania při ochraně prírody a dávam mu možnosť stráviť čas v hlubších miestach tejto horskej krajiny, kde sú najväčšie negatívne dopady ťažby lesa. Projekt nedefinuje iba nové pravidla, ale proces v ktorého počiatkoch sa z turismu malebných výhľadov a klulis stává antiturismus, antipanoráma a depresevný zážitok zo zničenej krajiny. Postupne s obnovou krajiny sa však obnovuje i náš vztah k nej v rámci jej hlbokého poznania.“
„I přes úbytek hráčů zůstává fotbal na vesnicích důležitým faktorem společenského života a hřiště samotné je výrazným prostorem se svým vlastním folklórem srovnatelným s historickou návsí. Návrh pracuje s existujícími identitami v mikroregionu kolem řeky Litavy, které využívá při vytváření nové s
Cena odborné veřejnosti - bakalářské a diplomové práce 2018
Ve čtvrtek 14. června 2018 se na FA VUT v Brně uskutečnilo vyhlášení cen nezávislé poroty bakalářských a diplomových prací 2017/2018. Nejlepší práce vybírala porota ve složení doc. Ing. arch. Monika Mitášová, Ph.D., Ing. arch. MgA. Markéta Mráčková a MgA. Markéta Zdebská. Tímto děkujeme porotě za vyčerpávající výkon při celodenním hodnocení prací.Nejlepší bakalářské práce (práce těchto ateliérů jako celek):
Atelier Kristek-Sedlak , Atelier Jiří Vítek Nejlepší diplomová práce (bez udání pořadí):
Martin Blažek : Reinkarnace železnice - DKV Česká Třebová
atelier Jan Mléčka
„Ve své diplomové práci se zabývám revitalizací bývalého depa kolejových vozidel v České Třebové a možného druhotného využití železničních vozů. Z prostoru, který byl pro veřejnost dlouhá léta nepřístupný a zanedbaný navrhuji vytvořit otevřený lesopark železničního hřibova s muzeem železnice.“
Martin Blažek
„Tématem diplomové práce Martina Blažka se stal tzv. „železniční hřbitov“ v České Třebové. Rozsáhlé plochy železničního brownfieldu s dohasínající funkcí depa a navazujících provozů likvidace vlakových souprav návrh resuscituje do pestré prostorově – funkční drúzy postindustriálního parku. Za užití stavebních fragmentů původních objektů i technologických artefaktů svým kontextem i vlastní náplní vytváří mnohovrstevnatý prostorový záměr, který ve svém specifickém výrazu nemusí být nutně vnímám jako monolitický celek vzájemně navazujících atrakcí v komponované mizanscéně, ale individuální koexistenci svébytných architektonických artefaktů, kdy volný pohyb vnímatele/návštěvníka nabízí neustále aktualizovanou plejádu prostorových/symbolických vazeb a souvislostí. Výsledný koncept tak není pouhou jednorázovou expozicí, ke které je možné se v touze o znovuprožití opětovně vrátit, ale každodenně spoluprožívanou/aktualizovanou zkušeností jedinečného městského parku.“
Jan Mléčka
Matěj Kurajda : Na hory!
atelier Kristek-Sedlak„Definovanie nového konceptu NP zakládám na osobnom prežití ľudského zlyhania při ochraně prírody a dávam mu možnosť stráviť čas v hlubších miestach tejto horskej krajiny, kde sú najväčšie negatívne dopady ťažby lesa. Projekt nedefinuje iba nové pravidla, ale proces v ktorého počiatkoch sa z turismu malebných výhľadov a klulis stává antiturismus, antipanoráma a depresevný zážitok zo zničenej krajiny. Postupne s obnovou krajiny sa však obnovuje i náš vztah k nej v rámci jej hlbokého poznania.“
Matěj Kurajda
„Matěj se problematice architektury a přírody se zájmem věnoval už v předchozích projektech. V rámci diplomové práce posunul svoje úvahy o úroveň výš do měřítka krajinného celku Nízkých Tater. V kontextu současné „urbanizace“ národní parku se jasně vyjevují paradoxy binárního dělení světa na „přírodu“ a „kulturu“. Jeho práce balancuje na hranici materialistického přístupu k ochraně přírody, formou obnovy a sázení lesa a filozofického idealismu, kde je příroda pouhým kulturním konstruktem a kde je důležité nejen co, ale hlavně kdo, kdy a jakým způsobem to sází a obnovuje. Jeho práce tak zpochybňuje současné principy ochrany založené na „zákazech, liniích a koncentracích“ a navrhuje systém založený na „sociální kontrole, gradientu a redistribuci“.“
Jan Kristek
Ondřej Půček : Fenomén fotbalu
atelier Kristek - Sedlak„I přes úbytek hráčů zůstává fotbal na vesnicích důležitým faktorem společenského života a hřiště samotné je výrazným prostorem se svým vlastním folklórem srovnatelným s historickou návsí. Návrh pracuje s existujícími identitami v mikroregionu kolem řeky Litavy, které využívá při vytváření nové s
Vložil | Šmídek Petr, MgA. Ing.arch. PhD. |
---|---|
Vloženo dne |