V rámci vernisáže výstavy světoznámého sochaře Ivana Theimera vytvořil vloni na podzim projekci na fasádě někdejšího kapitulního děkanství v Olomouci příběh inspirovaný tvorbou tohoto olomouckého rodáka. Se studiem Gimonfu /společně s Ondřejem Bělicou/ se pravidelně účastní Salónu české scénografie.
Jan vede pravidelné kurzy a workshopy nejen v rámci svých aktivit na Fakultě architektury.
Jak jste se dostal k videomappingu?
K animacím a videím jsem se dostal na střední škole. S kapelou, ve které jsem tehdá působil, jsme potřebovali videoprojekce, ale neměli jsme žádné peníze. Tak jsem se rozhodl, že se to naučím a vytvořím je já:-) K videomappingu jsem přičichl na prvním ročníku světelného festivalu Signal v Praze, kde byla spousta skvělých projekcí, ale také různé workshopy a kurzy.
Čím vás tato tvorba fascinuje?
Svým formátem, velkolepostí, iluzemi, ale také možností předat divákům nějakou informaci nebo prostě jen dobrý zážitek.
Přestože je to několik let stará disciplína, myslím, že pořád dokáže značnou část lidí mile překvapit.
Jaký vidíte přesah nebo využití v oboru architektura?
Je to vlastně přímé propojení architektury a videoprojekcí. Největší potenciál videomappingu vidím jako medium pro přiblížení architektury široké veřejnosti. Transformace "šílených" technických výkresů a pohádek o konceptu do zábavného a vizuálně srozumitelného výstupu pro laickou veřejnost.
Jaký je váš sen nebo cíl, kterého chcete dosáhnout.
Jít dál. Nezastavovat se. Videomapping byla pouze meta, kterou jsem chtěl projít. Nyní jsem fascinován virtuální realitou a novými technologiemi. Už nejsme odkázáni jen na skici a vizualizace. Konečně se můžeme postavit přímo do návrhů a projít se všemi těmi nereálnými stavbami.
Více informací >
Jan Adamus - Na poli videomappingu
Student Fakulty architektury v Brně, Jan Adamus získal prestižní ocenění na festivalu videomappingu - Maska ve Zlíně. Baťův institut zazářil projekcí Magic Fruit. První místo navazuje na Janovy předchozí úspěchy.V rámci vernisáže výstavy světoznámého sochaře Ivana Theimera vytvořil vloni na podzim projekci na fasádě někdejšího kapitulního děkanství v Olomouci příběh inspirovaný tvorbou tohoto olomouckého rodáka. Se studiem Gimonfu /společně s Ondřejem Bělicou/ se pravidelně účastní Salónu české scénografie.
Jan vede pravidelné kurzy a workshopy nejen v rámci svých aktivit na Fakultě architektury.
Jak jste se dostal k videomappingu?
K animacím a videím jsem se dostal na střední škole. S kapelou, ve které jsem tehdá působil, jsme potřebovali videoprojekce, ale neměli jsme žádné peníze. Tak jsem se rozhodl, že se to naučím a vytvořím je já:-) K videomappingu jsem přičichl na prvním ročníku světelného festivalu Signal v Praze, kde byla spousta skvělých projekcí, ale také různé workshopy a kurzy.
Čím vás tato tvorba fascinuje?
Svým formátem, velkolepostí, iluzemi, ale také možností předat divákům nějakou informaci nebo prostě jen dobrý zážitek.
Přestože je to několik let stará disciplína, myslím, že pořád dokáže značnou část lidí mile překvapit.
Jaký vidíte přesah nebo využití v oboru architektura?
Je to vlastně přímé propojení architektury a videoprojekcí. Největší potenciál videomappingu vidím jako medium pro přiblížení architektury široké veřejnosti. Transformace "šílených" technických výkresů a pohádek o konceptu do zábavného a vizuálně srozumitelného výstupu pro laickou veřejnost.
Jaký je váš sen nebo cíl, kterého chcete dosáhnout.
Jít dál. Nezastavovat se. Videomapping byla pouze meta, kterou jsem chtěl projít. Nyní jsem fascinován virtuální realitou a novými technologiemi. Už nejsme odkázáni jen na skici a vizualizace. Konečně se můžeme postavit přímo do návrhů a projít se všemi těmi nereálnými stavbami.
Více informací >
Vložil | Šmídek Petr, MgA. Ing.arch. PhD. |
---|---|
Vloženo dne |