MOSILANA – HUSOVICE

Valchařská 36, Brno – Husovice

Vlastník

Olli Elektro s.r.o.,

Valchařská 36, Brno

Památková ochrana

Areál je doporučen k památkové ochraně.

Historie

V době největšího rozkvětu textilního průmyslu v Brně v roce 1880 je založena i továrna Fritsch & Co.A.G. Výrobna, známá jako „Fričovka“ dle svého majitele Fritsche, vznikla na místě bývalé valchy Kofillerovy manufaktury pro výrobu vlněného zboží (1767) využívající staršího vodního díla na řece Svitavě. V době největšího úpadku v letech 1933 – 1935 se řadí firma Fritsch s počtem zaměstnanců (335) ke středně velkým podnikům. V roce 1946 byl založen národní podnik Moravskoslezské vlnařské závody, které sdružovaly 13 velkých závodů, mezi nimi i závod 12 – Fritsch a spol. s 206 zaměstnanci. Při reorganizaci v r.1949 vznikly 3 vlnařské závody: Mosilana, Vlněna a Vlnap, jehož součástí se stal závod 03 Husovice. V roce 1958 byl závod včleněn do n.p. Mosilana. V 60. letech byla sice vypracována studie na rekonstrukci závodu, nicméně provozní jednotky byly dále využívány bez obnovy technického zařízení a modernizace výrobních objektů. Následkem bylo celkové zchátrání objektů. Od roku 1988 přechází některé z provoz ů do kombinátu Mosilana v Černovicích. V roce 1994 dochází k privatizaci Mosilany a areál v Husovicích dostává nový název Lanarest a.s. Textilní výroba zde skončila v únoru 1996.

Charakteristika

Vstupní část tvoří objekty, které měly funkce vrátnice, závodní jídelny a kantýny, sklady příze, olejů a materiálů. Tyto objekty patří mezi nejstarší stavební struktury dané lokality – jsou datovány do doby vzniku celého závodu v r.1880. Obě strany vstupní části zakončují objekty skladů ( levá část-sklady materiálů, pravá část-sklady a požární zbrojnice), které byly přistavěny v letech 1945/46. Za vstupním nádvořím se nachází dvoupodlažní křídlo (sklady a kanceláře) a třípodlažní křídlo (přízemí-sklady a skárna, patro-provozy vyšívárny). Tyto objekty rovněž vznikly v roce 1880. Na křídla navazuje jednopodlažní monoblok výrobních provozů závodu, který pojímal funkce skladů, kanceláří, svařovny, přípravny, tkalcovny, rozvodny, kotelny, soukárny, klížírny, strojovny, klimatizace a dílny. Části monobloku vznikaly v rozmezí let 1880-1970 a jako celek je akcentován továrním komínem. Další monoblok jednopodlažních objektů (za třípodlažním křídlem) obsahoval funkce skladů a paření, snovárny, skárny a skladů dřeva. Tyto objekty byly přistavěny v průběhu 70.let. Původní koryto vodního náhonu, procházející závodem, bylo zasypáno.

Popis

Postupem doby byla původní struktura rozšiřována přístavbami, nevyhovující objekty byly demolovány. Výsledkem je srostlice původních historizujících továrních objektů z režného zdiva a utilitárních novotvarů 70.let.

Mezi původní dochované fragmenty můžeme zařadit zbytky historizujícího tvarosloví fasád, dochovaná technologie kotelny, fragmenty transmisí a původní litinové sloupy v interiérech hal. Na základě špatného technického stavu (promáčení staveb, porušení stability) došlo ke zbourání některých objektů.

Současné využití

Současným vlastníkem areálu je Olli Elektro s.r.o., která část budov bývalé textilky opravila (nové omítnutí většiny fasád, rekonstrukce a nástavba objektu za vstupním nádvořím, nové interiéry pro kanceláře). Areál slouží k výrobě zářivkových svítidel. V roce 2000 zde vzniklo Středisko rozvoje inovačních technologií. Část areálu je pronajímán.

Prameny